Legendy St. Pauli: Leonardo Manzi

 V prvním z plánované série článků o legendách a nezapomenutelných hráčích St. Pauli se podíváme na Brazilce, který vlastně nikdy nepatřil k hlavním hvězdám Kiezkickers a přesto zůstává v srdcích příznivců hnědo-bílých navždy zapsán.

Malý Pelé do Hamburku

 Brazilec v St. Pauli? To tady do té doby ještě nebylo. A tak se v roce 1989, kdy Manzi do FC St. Pauli přestoupil, nechal deník Bild lehce unést. Nadšené titulky hlásaly: "Malý Pelé v St. Pauli". Srovnání s trojnásobným mistrem světa bylo nanejvýš lákavé. Manzi konec konců kopal za "Pelého" FC Santos, hrál na pozici útočníka a dokonce byl hvězdě brazilského fotbalu i trochu podobný. Ani redaktoři bulvárního Bildu, ani fanoušci St. Pauli netušili, že se napjatě očekávaný kouzelník projeví jako fotbalista bez zvláštního talentu.

 Přesto si Leonardo Caetano Manzi vybojoval místo mezi legendami St. Pauli. Díky svému nasazení a poctivé práci na trávníku získal status miláčka ochozů. Do historie Keizkickers se nesmazatelně zapsal díky jednomu gólu.

Nejdůležitější branka

  Jméno Leonarda Manziho se v myslích fandů St. Pauli stalo nesmrtelným 6. června 1993. St. Pauli mělo před sebou poslední kolo ročníku 2. Bundesligy a potřebovalo zvítězit. V opačném případě by následoval sešup o ligů níž. Soupeřem byl Hannover 96. 73 minut zápasu nepřineslo branku, Manzi nepředváděl právě potřebný výkon, kouč Seppo Eichkorn Brazilce nicméně ještě nechal na hřišti. A udělal dobře. Jürgen Gronau poslal do šestnáctky z pravé strany centr, který přesně našel hlavu Manziho. Útočník se nemýlil a stadion propukl v jásot. Tribunami znělo nekončící "Leo!". FC St. Pauli porazilo Hannover 1:0 a udrželo druholigovou příslušnost.

 Celá čtvrť oslavovala šťastný závěr hektické sezóny. Manzi zakončil ročník 1992/1993 s 10 brankami na kontě. Skutečně úspěch na někoho, kdo se trefil v předchozích 4 letech do černého jen čtyřikrát.

Brazilec s otazníkem

 Manzi udělil svým kritikům pěknou lekci. Umlčel posměváčky, kteří jej titulovali: "jediný Brazilec, co neumí hrát fotbal". Leč, do "malého Pelého", jak ho v začátcích nazýval Bild, měl také hodně daleko. Po taktické i technické stránce měla jeho hra pořád značné mezery. Hamburský publicista Kay Sokolowsky charakterizoval Manziho ve své knize "Ballhunger":

"Zmateně pobíhal po hřišti nahoru dolů, zakopával o vlastní nohy, hlásil se o balon, i když ho neuměl pořádně zpracovat, pálil 100% šance, předváděl podivné grimasy a nějak si navíc nebyl vědom hranic svého těla."

 Drsný rozsudek, který však respektem fanoušků vůči "Leovi" neotřásl. Manzi je skvělým příkladem trochu jiného (ne úplně nadaného) fotbalisty a k St. Pauli, se kterým už v té době začal být spojován přívlastek "tak trochu jiný klub",  perfektně pasoval. Můžeme se jen domnívat, ale je nanejvýš pravděpodobné, že žádný jiný klub v Německu by do Leonarda Manziho neinvestoval tolik trpělivosti, času a peněz.

Maslo vyřazuje Manziho z kádru

Neohrabaný Brazilec splácel důvěru svým nasazením. Branky moc často nestřílel, takže to zkusil na postu obránce. Ale ani na nové pozici brzy nesplňoval požadavky kouče Uliho Masla, který Kiezkickers v roce 1995 překvapivě přivedl zpět do Bundesligy. Maslo poslal Manziho po postupu do nejvyšší soutěže do rezervy St. Pauli mezi amatéry.

Manzi ustoupil ze scény, podporu fanoušků ale neztratil. Tucty příznivců ho následovali na "turné" po fotbalové periferii. Z posledního zápasu na půdě Oldenburgu odjíždel Manzi v autobuse s fanoušky, jako dárek na rozloučenou dostal terč na šipky - s připevněnými fotografiemi trenéra Masla. 

Pozdní konec dlouhé kariéry

Manzi, rozhádaný s trenérem, opustil Millerntor. Nikoliv však se vztekem. Sounáležitost s klubem a fanoušky přebila ostatní negativní aspekty Brazilcova angažmá.

Podepsal smlouvu s Hannoverem 96. Kouč Reinhold Fanz tehdy v Hannoveru skládal mladé mužstvo. Mezi Manziho novými spoluhráči byli například Gerald Asamoah, Otto Addo či Fabian Ernst. Na Manziho zbyla jen vedlejší role. Hannoversche Allgemeine Zeitung napsaly: "Většinou si s míčem moc nezozuměl, ale byl to milý a veselý chlapík." V Hannoveru vydržel Manzi dva roky. Poté působil v BV Cloppenburg, v několika klubech v Brazílii a ještě jednou se objevil v Německu mezi lety 2006 - 2008, když nastupoval za SV Wilhelmshaven.

Leonardo Manzi pověsil kopačky na hřebík v 38 letech. A i když nikde nezůstal ve vzpomínkách jako "malý Pelé", oblíbeným se bojovný Brazilec stal snad všude, kde působil.

Volně přeloženo z: ndr.de